Úvod > Blog > Krůta: Spojenec naší linie

Krůta: Spojenec naší linie

Co mají společného všechna zvířecí masa? Jsou tvořena z velké části z bílkovin, cihel, ze kterých je stavěno naše tělo. Bílkoviny jsou pak složeny z aminokyselin. Devět z těchto celkem 22 kyselin (nazývaných esenciální anebo nezbytné aminokyseliny) naše tělo přijímá pouze z potravy a nedokáže si je samo vytvořit. Jen zvířecí produkty (maso, vajíčka, ryby, mléčné produkty) jsou zdrojem ušlechtilých bílkovin, tzn., že obsahují všechny esenciální aminokyseliny.

Aminokyseliny se nacházejí ve všech bílkovinách. Bohatým zdrojem bílkovin a aminokyselin jsou maso a luštěniny. Některé aminokyseliny jsou však v rostlinné stravě obsaženy jen omezeně. Dostatečný každodenní příjem aminokyselin ve formě bílkovin poskytuje našemu tělu zdroj pro tvorbu vlastních bílkovin.  

Bílkoviny jsou našemu tělu nezbytné k růstu a obnově buněk a tkání a k tvorbě hormonů a enzymů. Maso je proto pro náš organismus velmi důležité. U dětí je v období růstu potřeba bílkovin téměř dvojnásobná a světoví odborníci se shodují na tom, že děti by měly jíst 50 gramů masa denně, ať už se jedná o maso hovězí, vepřové, drůbeží nebo rybí.

Některé masné produkty však kromě bílkovin obsahují také mnoho nasycených tuků. Ty v případě nadměrného příjmu podporují vznik obezity a některých závažných onemocnění. Proto lékaři a nutriční experti doporučují omezit jejich spotřebu. Ve středozemské stravě (dieta mediterranea), která je synonymem zdravého stravování, je červené maso mnohem méně přítomné, než je tomu v severských státech. 

Konzumace masa je pro náš organismus velmi přínosná, ale je vhodné dávat přednost libovému masu, mezi které patří i maso krůtí, a to zejména prsní sval, jenž bez kůže obsahuje méně než 1,5 % tuku na 100 gramů masa. Krůtí prsa by proto ve vyvážené stravě neměla chybět, nejen pro svůj obsah ušlechtilých bílkovin, ale také našemu organismu nezbytných vitaminů skupiny B a minerálních látek, jako je zinek, železo, fosfor a selen. 

Co se týká konzumace masa, neexistuje absolutní pravidlo. Ve středozemní stravě se k dosažení vyváženého přísunu bílkovin a tuků většinou doporučuje držet se tohoto schématu: 

Maso (červené a bílé)      4–5x týdně

Ryby                                   2–3x týdně

Vejce                                  2–3x týdně  

Luštěniny                          2–3x týdně

Uzeniny                             1–2x týdně 

Je také velmi důležité, aby byl náš jídelníček různorodý a obsahoval jak maso kuřecí, krůtí, králičí, pro svůj nízký obsah tuku, tak maso hovězí a vepřové, pro jejich vysoký obsah minerálních látek a vitaminů.

Pojďme se podívat, jaké vitaminy a minerální látky nám přináší konzumace krůtího masa. 

Krůtí maso je bohatým zdrojem vitaminů skupiny B, velmi důležitých pro správnou funkci metabolizmu, spolupůsobících při přeměně živin získaných z potravy na složky potřebné pro náš organizmus. Mezi projevy jejich nedostatku patří slabost, deprese, nervozita, sebevražedné sklony, celkově slabá vůle, vysoká hladina cholesterolu, nechutenství a zácpa. Vitaminy B komplexu jsou z velké části zničeny ve všech průmyslově zpracovaných potravinách.

Zinek je nezbytný pro formování kostí, napomáhá léčení ran, vředů, zranění a pooperačních ran a jizev. Je nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro udržování krásných vlasů.  

Železo, jeden ze zcela nezbytných prvků, je důležité pro dostatečné okysličování orgánů a správnou cirkulaci krve. Málo železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž důležitá úloha začíná již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kde má nesprávná funkce mozku za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.

Selen má význam pro ochranu buněk, vyřazení tzv. volných radikálů, svalovou funkci a srážení krve. Nedostatek se projevuje onemocněním srdce, některými formami rakoviny, revmatismem, šedým zákalem, poruchami jaterních funkcí a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám.

Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin a také přenosu energie. Spolu s vápníkem tvoří fosfáty hlavní součást kostí a zubů.

Dlouhodobý nedostatek můžeme pociťovat jako stavy slabosti, únavy či jako nervové poruchy.