Úvod > Blog > Proč jíst hovězí maso

Proč jíst hovězí maso

Hovězí maso obsahuje velmi kvalitní bílkoviny: v libovém mase je jich obsaženo průměrně 21 procent a rostlinné produkty je nemohou plně nahradit. Bílkoviny jsou našemu tělu nezbytné k růstu a obnově buněk a tkání a k tvorbě hormonů a enzymů. Maso je proto pro náš organismus velmi důležité. U dětí je v období růstu potřeba bílkovin téměř dvojnásobná a světoví odborníci se shodují na tom, že děti by měly jíst 50 gramů masa denně, ať už se jedná o maso hovězí, vepřové, drůbeží nebo rybí. 

Hovězí maso je také velmi bohaté na železo, jeden ze zcela nezbytných prvků, důležitý pro dostatečné okysličování orgánů a správnou cirkulaci krve. Málo železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž důležitá úloha začíná již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kde má nesprávná funkce mozku za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.

Také hořčík je prvek, bez kterého člověk nemůže být zdravý. Má nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organismu. Udržuje buňky zdravé a zpomaluje jejich stárnutí a odumírání. Je důležitým při tvorbě energie, a proto napomáhá při sportu. Hořčík je vydatným pomocníkem i při obraně proti stresu, pomáhá proti bolestem hlavy, podporuje trávení, střevní motilitu a srdeční činnost. 

Hovězí maso obsahuje vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro správnou funkci metabolizmu, spolupůsobí při přeměně živin získaných z potravy na složky pro náš organizmus potřebné. Především vitamín B12, hojně obsažený v mase, je nutný k tvorbě červených krvinek a k zabezpečení normálního růstu, je také důležitý je pro plodnost a během těhotenství, pro dostatečnou imunitu a rovněž při léčení některých degenerativních nemocí.

Maso je rovněž významným zdrojem fosforu, draslíku, vápníku a sodíku.

Přednost bychom měli dávat libovým řezům masa, které mají méně než 5 procent tuku na 100 g masa. Porce konzumovaného hovězího masa by se měla pohybovat mezi 150–250 g, a to v závislosti na řezu masa, které připravujeme. Čím tučnější řez, tím menší porce bychom měli pojídat. Ideální je konzumace 1 až 2 x týdně.

 Zdravá strava musí obsahovat i tuky, tvoří totiž životně důležité součásti buněk. Jistá dávka tuku je pro zdravý chod lidského těla nezbytně nutná a je důležitá pro zdravý růst a obnovu tělesných buněk. Tuky je ovšem třeba přijímat jen v malém množství, jsou energeticky vydatné a jejich nadměrný příjem vede k obezitě. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR by tuky ve zdravém jídelníčku neměly tvořit více než 30 procent celkového množství kalorií, například u lehce pracujících dospělých se jedná o přibližně 70 g na den. Jakýkoliv nadbytečný tuk, který sníme a nespotřebujeme na tvorbu energie, se ukládá pod kůží a způsobuje obezitu. 

U každého receptu naleznete tabulku s nutričními hodnotami, kde u jednotlivých pokrmů zjistíte příjem tuků  v procentech, a to Vám pomůže při plánování denního zdravého jídelníčku.

Existují dvě základní formy tuků: tuky nasycené a nenasycené, přičemž každá z těchto forem ovlivňuje lidské tělo jinak. Živočišné tuky jsou z větší části nasycené, nazývají se nasycené mastné kyseliny a jsou při pokojové teplotě tuhé. Pro lidské tělo jsou všeobecně považovány za škodlivé. Nalezneme je ve většině živočišných a mléčných výrobků, zejména v másle, mléce, vepřovém a hovězím mase, vejcích, plnotučném mléce a jogurtu. 

Nenasycené tuky, nazývané také nenasycené mastné kyseliny, jsou pro tělo zdravější a najdeme je ve většině rostlinných tuků, jako je například olivový olej. Tradiční středomořské kuchyně, které jej tak často využívají, patří proto k těm nejzdravějším. Nenasycené tuky zůstávají při pokojové teplotě tekuté.

Cholesterol je chemická látka nacházející se v krvi. Většina cholesterolu v lidském těle vzniká v játrech z nasycených tuků. Jisté množství cholesterolu je pro život nutné. Pomáhá totiž buňkám produkovat některé důležité hormony a je nezbytnou složkou buněčné stěny při tvoření nových buněk v různých částech těla. Jeho nadměrné množství však zvyšuje rizikosrdečního infarktu, anginy pectoris či mozkové mrtvice.

Je však také pravdou, že riziko srdeční nemoci způsobené vysokou hladinou cholesterolu je už v naší genetické výbavě, a proto i lidé s vyváženou stravou mohou mít vysokou hladinu cholesterolu. To je způsobeno tím, že jen malou část cholesterolu (přibližně 3 %) přijímáme z potravy a 80–90% cholesterolu si tělo vyrobí samo. Zdá se, že přílišnou tvorbu cholesterolu v těle způsobují nasycené mastné kyseliny. 

Proto není až tak důležité, kolik cholesterolu obsahuje jednotlivá potravina. Pozor si musíme dávat na přísun nasycených tuků, které přispívají k tvorbě velké části cholesterolu. Jako příklad můžeme uvést vejce, jež mají snad tu nejhorší cholesterolovou pověst, jsou však na seznamu trochu neprávem. Mnohem horší jsou totiž potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků.

Libové hovězí maso neobsahuje více cholesterolu než kuřecí stehno s kůží. Kůže je velký zdroj jak tuků, tak cholesterolu. To, co rozlišuje jednotlivá masa, je celkový přísun tuků, a tím i nasycených mastných kyselin. Tabulka Vám znázorní příklad.