Úvod > Blog > Vepřové maso je i zdravé

Vepřové maso je i zdravé

Vepřové maso je často považováno za nezdravé a příliš tučné. To však není až tak úplná pravda: vepřové maso obsahuje i libové a netučné řezy vhodné ke konzumaci i při nízkokalorických dietách. Z pohledu nutriční hodnoty můžeme vepřové maso přirovnat k masu telecímu, poněvadž mají podobný obsah tuků, bílkovin a příliš se neliší ani z pohledu kalorií.

Vepřové maso, které se dnes nachází na trhu, obsahuje mnohem méně nasycených tuků (37 %), než tomu bylo v minulosti (60 %), a to díky změnám ve způsobu chovu a krmení prasat. Právě proto se dnes odborníci na výživu shodují na tom, že libové vepřové maso je zdravé a právem patří do vyváženého jídelníčku.

Proč je maso pro naše zdraví nezbytné

V prvé řadě je vepřové maso zdrojem kvalitních bílkovin, v libovém mase je jich obsaženo průměrně 21 %, a rostlinné produkty je nemohou plně nahradit. Bílkoviny jsou našemu tělu nezbytné k růstu a obnově buněk a tkání a také k tvorbě hormonů a enzymů. Maso je proto pro náš organismus velmi důležité. U dětí je v období růstu potřeba bílkovin téměř dvojnásobná a světoví odborníci se shodují na tom, že děti by měly jíst 50 gramů masa denně, ať už se jedná o maso hovězí, vepřové, drůbeží nebo rybí.

Vepřové maso je bohaté na železo, jeden ze zcela nezbytných prvků, důležité pro dostatečné okysličování orgánů a správnou cirkulaci krve. Málo železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž důležitá úloha začíná již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kde má nesprávná funkce mozku za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.

Vepřové maso obsahuje i draslík, který zajišťuje veškeré funkce v lidském organismu: podílí se na přesné funkci kardiovaskulárního systému, snižuje krevní tlak, zajišťuje svalový tonus, napomáhá celkové stabilitě vnitřního prostředí a v neposlední řadě ovlivňuje i náš nervový systém. Jeho nedostatek může způsobit nadměrnou únavu, netečnost, nespavost, nízkou hladinu cukru v krvi, svalovou ochablost a bolestivé větry. Při nedostatku draslíku se také zvyšuje krevní tlak.

Dále pak obsahuje fosfor, který podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů a kostí. Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin, křivicí a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech.

Vepřové maso obsahuje také vitaminy skupiny B, důležité pro správnou funkci metabolizmu, spolupůsobí při přeměně živin získaných z potravy na složky pro náš organizmus potřebné, především pak vitaminy B1, B2 a B3.

Vitamin B1 (Thiamin) je díky svému kladnému působení na centrální nervový systém nazýván vitamínem vůle. Navozuje dobrou náladu, pomáhá překonat emocionální stres, odstraňuje deprese, netrpělivost a posiluje paměť. Je také důležitým faktorem při růstu, kojení a udržení plodnosti.

Vitamin B2 (Riboflavin) zabraňuje určitým procesům stárnutí, přispívá k udržení dobrého zraku, působí příznivě na zachování zdravé pokožky, nehtů a vlasů. Napomáhá růstu, plodnosti a vstřebávání železa. Velké dávky posilují odolnost proti kožním plísním a ulevují některým ekzémům a alergiím. Současně také tlumí chuť na sladké.

Vitamin B3 (Niacin) je potřebný k uvolňování energie ze sacharidů, zúčastňuje se řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správné funkce nervového systému a zažívání. Závažný nedostatek tohoto vitamínu se projevuje těžkým onemocněním, pelagrou. Niacin se používá k prevenci a léčbě depresí, kloubních onemocnění a mnoha dalších chorob.

Přednost bychom měli dávat libovým řezům masa, které mají méně než 3 % tuku na 100 g masa. Porce konzumovaného vepřového masa by se měla pohybovat mezi 150–250 g, a to v závislosti na řezu masa, které připravujeme. Čím tučnější řez, tím menší porce bychom měli pojídat. Ideální je konzumace 1až 2 x týdně.

Mezi libové řezy vepřového patří například panenka, kýta, kotleta bez kosti či pečeně.

Zdravá strava musí obsahovat i tuky, tvoří totiž životně důležité součásti buněk. Jistá dávka tuku je pro zdravý chod lidského těla nezbytně nutná a je důležitá i pro zdravý růst a obnovu tělesných buněk. Tuky je ovšem třeba přijímat jen v malém množství. Jsou energeticky vydatné a jejich nadměrný příjem vede k obezitě. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR by tuky ve zdravém jídelníčku neměly tvořit více než 30 % z celkového množství kalorií, například u lehce pracujících dospělých se jedná o přibližně 70 g na den. Jakýkoliv nadbytečný tuk, který sníme a nespotřebujeme na tvorbu energie, se ukládá pod kůží a způsobuje obezitu.

U každého receptu naleznete tabulku s nutričními hodnotami, kde u jednotlivých pokrmů zjistíte příjem tuků  v procentech, a to Vám pomůže při plánování denního zdravého jídelníčku.

Existují dvě základní formy tuků: tuky nasycené a nenasycené, přičemž každá z těchto forem ovlivňuje lidské tělo jinak. Živočišné tuky jsou z větší části nasycené, nazývají se proto nasycené mastné kyseliny, a jsou při pokojové teplotě tuhé. Pro lidské tělo jsou všeobecně považovány zaškodlivé. Nalezneme je ve většině živočišných a mléčných výrobků, zejména v másle, mléce, vepřovém a hovězím mase, vejcích, plnotučném mléce a jogurtu.

Nenasycené tuky, nazývané také nenasycené mastné kyseliny, jsou pro tělo zdravější a najdeme je ve většině rostlinných tuků, jako je například olivový olej. Tradiční středomořské kuchyně, které jej tak často využívají, patří proto k těm nejzdravějším. Nenasycené tuky zůstávají při pokojové teplotě tekuté.

Cholesterol je chemická látka nacházející se v krvi. Většina cholesterolu v lidském těle vzniká v játrech z nasycených tuků. Jisté množství cholesterolu je pro život nutné. Pomáhá totiž buňkám produkovat některé důležité hormony a je nezbytnou složkou buněčné stěny při tvoření nových buněk v různých částech těla. Jeho nadměrné množství však zvyšuje riziko srdečního infarktu, anginy pectoris či mozkové mrtvice.

Je však také pravdou, že riziko srdeční nemoci způsobené vysokou hladinou cholesterolu je už v naší genetické výbavě, a proto i lidé s vyváženou stravou mohou mít vysokou hladinu cholesterolu. To je způsobeno tím, že jen malou část cholesterolu (přibližně 3 %) přijímáme z potravy a 80–90 % cholesterolu si tělo vyrobí samo. Zdá se, že přílišnou tvorbu cholesterolu v těle způsobují nasycené mastné kyseliny.

Proto není až tak důležité, kolik cholesterolu obsahuje jednotlivá potravina. Pozor si musíme dávat na přísun nasycených tuků, které přispívají k tvorbě velké části cholesterolu. Jako příklad můžeme uvést vejce, jež mají snad tu nejhorší cholesterolovou pověst, jsou však na seznamu trochu neprávem. Mnohem horší jsou totiž potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků.

Libové vepřové maso neobsahuje více cholesterolu než kuřecí stehno s kůží. Kůže je velký zdroj jak tuků, tak cholesterolu. To, co rozlišuje jednotlivá masa, je celkový přísun tuků, a tím i nasycených mastných kyselin. Tabulka Vám znázorní příklad.