Úvod > Polévky a předkrmy > Janovská focaccia
Janovská focaccia
Základní Informace o receptu Ingredience Pracovní postupFocaccia (výslovnost fokača). Co je za jejím neskutečným úspěchem? Kdo ví, možná to, že je úžasná v každou denní hodinu, že je lepší než chleba, že je dobrá i samotná, že je výborná se salámy i s rybami, anebo namočená v ranním cappuccinu.
Přesný původ této lahůdky neznáme, patří mezi ty pokrmy, které, zdá se, vždycky existovaly. Památka jejího vzniku se ztrácí hluboko v minulosti, ale je jisté, že má velmi antický původ; první stopy nalezneme již v druhém století před Kristem. Mluvit dnes o focaccie znamená přenést se myšlenkami a slinami do italského regionu, který si díky nespočetnému množství rozdílných typů této lahůdky zajistil své pevné místo na výsluní světové gastronomie: do Ligurie (Liguria, hlavní město Janov).
I po staletích vznešeně trůní „fügassa“ v ligurských pekařstvích, kde se tradičně pojídá dopoledne anebo v prvních odpoledních hodinách, velcí milovníci si ji však dávají i k rannímu cappuccinu.
Klasická janovská focaccia tlustá maximálně 1–2 cm, s tenkou, lesklou, křupavou a dozlatova upečenou kůrkou je plodem kvalitní mouky a olivového oleje prvotřídní kvality. Tajemstvím její nezaměnitelné chuti a konzistence je věnovat její přípravě pozornost a péči, od nákupu ingrediencí až po konečné pečení. V neposlední řadě jsou to ruce, které přemění nejobyčejnější suroviny, jako je mouka, voda, kvasnice, olivový olej extra panenský a sůl v něco tak neuvěřitelného jako je dobrý chléb anebo v našem případě autentická foccacia.
I přesto, že v našem podvědomí je focaccia, podobně jako pizza, zakořeněná jako „fast food“, pravý opak je pravdou. Připravit focacciu znamená pracovat pomalu a trpělivě, hýčkat živé těsto, které roste a mění se před očima.
Zdroj receptu a techniky zpracování: Il grande libro dei cuochi (Velká kniha kuchařů), od Gualtiero Marchesi (první šéfkuchař, který získal v Itálii 3 hvězdy Michelin, mentor největších italských šéfkuchařů), Rizzoli 2014.